jsme v centru Helsinek a hledáme ledový bar, bloumáme ulicemi, v parku sedí spousta lidí. Na odpadkovém koši sedí racek a snaží se vytáhnout tašku s McDonaldem. Daří se mu to dobře, ale zvědaví fotografové ho nakonec vyplaší. Přichází večer a s přibývajícím časem roste i hlad, Maďar zná jeden turecký bufet, ve kterém mají dobrý kebab, objednáme si, ale Turek všechno poplete a nikdo nemá, co si objednal, ale není čas na diskuse, hlad je hlad a tak sníme, co přinesl. Lepší než hladovět. Po jídle je čas vyrazit do ledového baru, místnosti obložené kostkami ledu s teplotou - 5 stupňů Celsia. Někdy bývá i míň. Barman namíchá Lemontini a sklenička s drinkem zastudí do ruky. Dlouho se tady nedá vydržet. Večer končí procházkou k hlavnímu nádraží přes velké náměstí, směrem k taxíkům a já se usměji na Senegalce ve škodovce, když nastoupím do jeho auta.
