Na město dnes padá mlha a déšť, všechno je takové zpomalené a životy lidí se odcizují a přibližují v různých chaotických intervalech. Vzduch houstne a něco jakoby mělo přijít, ale ono to nepřichází, čekáme, nevíme na co. Možná chceme slyšet nějaké slovo, může to být lež, přesto ji chceme slyšet, nechat se klamat znova a znova. A potom přijít na to , že jsme klamáni a být zklamáni, ale zároveň mít radost, že jsme přišli na to, že nám lžou, ale také smutnit, jak všichni lžou. Stát se svázanýma nohama na okraji propasti a nemoci udělat krok vpřed ani vzad. Věříte, že všechny tyhle věci jdou vyjádřit tóny klavíru?