Mám rád ty návraty. Myslím, že to jsou návraty ke kořenům. Znám už málo lidí v tom našem údolí a každého, koho jsem znal, měřil bych s přivřeným okem. Nevadí. Po takových návratech vystupují na povrch pocity, které jsem už dlouho neměl. Jsou naléhavé jako bodání nožem a stejně tak bolestivé. Tady země voní jinak a tma má sílu. Tak zase příště!
Návraty vždycky bolí, proto jsou tak krásné ;)