Krom toho že minulý týden tady na Skácelce káceli stromy, příšlo jaro. Letos nějak dřív. Večery voní květem trnek a třešní, voní země a vzduch je vlahý. Město je mi cizejší a chci projít tou branou, která není někam nazpět. Do doby, kdy sem si připadal tak nějak suverénně a opouštěl jsem město s krosnou na zádech, těšil se na víkendy v krajině. Sbíral byliny na čaj a užíval si volnost dní, které se nevědomě plížily k pozvolnému konci. Dej mi odvahu k návratu i když trochu jinak.